Windfall tax (= daň z mimořádných neočekávaných zisků) bude platit od 1. ledna 2023 a trvat po dobu tří let. Podle Michala Jelínka, partnera V4 Group, vláda tím, že zavedla daň z neočekávaných zisků, reaguje na aktuální potřebu získat prozatímní zvýšení státního rozpočtu. Jak bude daň vypadat? Splní svůj cíl a zaplní státní kasu? Jak se na ni tváří ekonomové?
Daň z mimořádných zisků bude, jak již bylo zmíněno, platit od 1. ledna roku 2023. Týkat se bude společností z oblasti výroby, bankovnictví, petrolejářství, obchodu s energiemi, a těžbě fosilních paliv. Daň vychází z pravidel Evropské unie a bude představovat 60% daňovou přirážku, která se bude týkat nadměrného zisku firem ze zmíněných oblastí. Ten bude představovat rozdíl mezi základem daně v daném roce a průměr základů daně za poslední 4 roky navýšený o 20 %.
Do státní kasy by mělo v roce 2023 putovat o 85 miliard navíc. Dalších zhruba 15 miliard korun mají v příštím roce přinést cenové stropy pro výrobce energií podle návrhu Evropské komise. V roce 2024 Ministerstvo financí počítá s 39 miliardami korun. V roce 2025 pak s částkou 25 miliard korun. Ekonomové ale tomu, že se na dani povedou vybrat plánované částky, moc nevěří. Kromě očekávaných částek kritizují také především rychlost zavedení a s tím i riziko špatné formulace zákona.
Podle ministerstva financí je účinnost nové daně nastavena na roky 2023 až 2025. Příští rok se už některé firmy budou muset připravit nejen na platby daň z příjmů právnických osob, ale také na platbu záloh na tuto mimořádnou daň.