Evropské nařízení o umělé inteligenci (AI Act), které letos vstoupilo v platnost, mění podmínky pro používání AI ve veřejné správě. První zkušenosti z českých měst ukazují, že realita je mnohem složitější než celoevropská pravidla.
Z šetření, které mezi městy provedl Svaz měst a obcí ČR, vyplynulo, že samosprávy už většinou AI v nějaké podobě používají. Nejčastěji jako nástroj pro správu dokumentů, vyhledávání informací, sumarizaci či jako chatbota pro komunikaci s občany. Moderní technologie zde slouží zejména jako podpůrný nástroj pro administrativu.
Nejistota stále panuje ohledně toho, jak systémy umělé inteligence správně zařadit a jaké konkrétní povinnosti z AI Actu veřejné správě plynou. Města často postrádají metodickou podporu i srozumitelný právní výklad. Chybí jednotné postupy, jak řešit případné incidenty nebo vyžadovat data od dodavatelů. Odpovědnost přitom mají úřady, které mají jen omezené možnosti ovlivnit používané systémy.
Zatímco větší samosprávy začínají systematicky nastavovat vnitřní pravidla a testují AI nástroje, menší obce často nemají kapacity, personál ani zázemí, aby se této agendě mohly věnovat. Nedostatek IT specialistů a právníků navíc trápí většinu veřejné správy bez ohledu na velikost. K tomu se přidává rychlé tempo vývoje AI nástrojů, které znesnadňuje udržení přehledu o používaných technologiích.
Termíny pro naplnění jednotlivých povinností AI Actu se budou rozbíhat v následujících letech. Od roku 2025 už platí zákaz některých praktik, povinnost vzdělávání v AI, pravidla pro obecnou AI a správu systémů. Od srpna 2026 začnou platit povinnosti pro vysoce rizikové systémy.