Česká republika se v evropském hodnocení digitálních veřejných služeb posunula vzhůru. Vyplývá to z výsledků eGovernment Benchmarku 2026, které Evropská komise zveřejnila společně se zprávami k plnění cílů Digitální dekády 2030. Hodnocení potvrzuje, že digitalizace české veřejné správy postupuje správným směrem, zároveň ale ukazuje oblasti, kde je potřeba pokračovat v rozvoji.
V oblasti digitálních veřejných služeb pro občany dosáhlo Česko podle údajů za rok 2025 výsledku 87 bodů ze 100. Oproti předchozímu hodnocení si polepšilo o pět míst a posunulo se ze 14. na 9. místo. Tím se dostalo nad průměr Evropské unie. Ještě vyšší hodnocení získaly služby určené domácím uživatelům, kde Česko dosáhlo 92 bodů. Zlepšení je patrné také u přeshraničních služeb pro občany, které získaly skóre 83 %.
Nejlépe byly hodnoceny digitální služby spojené s životními situacemi, jako jsou doprava, studium a stěhování. Rezervy naopak zůstávají u služeb týkajících se rodiny, zdravotní péče a kariéry. Právě tyto oblasti často vyžadují zapojení více institucí a návaznost různých správních agend.
Nejvýraznějšího výsledku dosáhla Česká republika v oblasti digitálních veřejných služeb pro podniky a podnikatele. V této kategorii získala maximální možné hodnocení a meziročně se posunula o 13 míst. Plného skóre dosáhly jak služby pro domácí podnikatele, tak přeshraniční služby. Česko se tak v této oblasti zařadilo mezi nejlépe hodnocené státy v Evropě. Čím více agend lze vyřídit online, tím větší nároky vznikají na správnou evidenci podání, elektronické zpracování dokumentů, automatizaci procesů a propojení informačních systémů veřejné správy.
Významnou roli má v tomto směru Katalog služeb veřejné správy, který pomáhá služby evidovat, popisovat a rozvíjet z pohledu uživatele. Pro úřady je důležité, aby digitální služby nebyly jen formálně dostupné online, ale aby byly srozumitelné, dohledatelné a prakticky použitelné.
Česko se v evropském srovnání zlepšuje, cílový stav ale ještě nenastal. Další rozvoj se má zaměřit na oblasti, které rozhodnou o tom, zda uživatelé digitalizaci skutečně pocítí v každodenní praxi.
Mezi hlavní úkoly patří:
- rozvoj klíčových veřejných služeb plně online
- lepší dostupnost služeb pro přeshraniční uživatele
- širší využívání předvyplněných formulářů
- sdílení údajů mezi úřady
- rozvoj katalogu služeb pro samosprávy
- zavádění elektronických plateb
- uživatelská přívětivost služeb včetně mobilních zařízení